Novým náměstkem ministra školství se přesně za týden stane současný rektor Anglo-americké vysoké školy a bývalý rektor Univerzity Palackého v Olomouci Jaroslav Miller. Jaké bude mít v nové funkci úkoly? Jak postihuje české vysoké školy pandemie covidu a v čem může univerzitám pomoci nová vláda? Ptal se jej Tomáš Pancíř z Radiožurnálu.
Váš budoucí šéf, ministr Petr Gazdík, před dvěma týdny v našem vysílání řekl, že už pro vás má konkrétní práci. Víte, co to bude? Jste domluveni na prvních úkolech ve funkci náměstka ministra školství?
Děkuji za návodnou otázku. Snad se nedopustím indiskrece, když prozradím, že mě pan ministr poprosil, abych dotáhl do konce diskuze ohledně reformy doktorského studia, protože současný stav doktorského studia se nelíbí asi žádnému z těch relevantních hráčů – to znamená ani univerzitám, ani ministerstvu a hlavně ani doktorandům. Doktorské studium je v České republice nastaveno poměrně neefektivně, řekl bych. A máme předchystaný legislativní předpis, který bych měl dotáhnout do konce a který by v důsledku měl výrazně zlepšit život doktorandů v této zemi.
Od kdy a jak by se ten život doktorandů měl změnit?
My doufáme, že Parlamentem by snad mohl tento předpis projít v průběhu jara, maximálně léta. Od roku 2022 nebo 2023, to je ještě otázka k diskusi.
Jaká změna to bude?
No, ta změna by měla být vícečetná. Co asi bude nejvíce zajímat školy i doktorandy, je skutečnost, že zavádí určité minimální stipendium. Skutečně musím říci, že současná doktorská stipendia jsou politováníhodná. Vedeme diskuse o tom, jak vysoké by to stipendium vlastně mělo být. Bavíme se momentálně zhruba o tom, že stipendium by mělo buď kopírovat minimální mzdu, nebo jít o něco nad ni.
To bude platit stát?
Ano, stát nebo ministerstvo pošle univerzitám balík peněz podle určitých, předem dohodnutých kritérií a univerzity si tento balík peněz rozdělí. Nicméně platí, že se počítá s tím, že univerzity budou ta stipendia dofinancovávat, buď ze svých vlastních stipendijních fondů anebo – což je preferovaná varianta – zaměstnají doktorské studenty. To znamená, že student bude mít zároveň status zaměstnance, takže si může vzít třeba hypotéku.
Do funkce náměstka přicházíte z vedení soukromé školy, kde se samozřejmě platí školné v řádu statisíců korun. Bakalářské studium, když jsem se díval, stojí kolem půl milionu. Je pro vás touto zkušeností přijatelná myšlenka, že by se školné platilo i na veřejných vysokých školách?
Člověk se vyvíjí. Já jsem ještě před řadou let byl mírným zastáncem školného, nicméně osmiletá zkušenost v managementu jedné z těch tradičních velkých univerzit mne přesvědčila o smyslu bezplatného veřejného vzdělávání.
Samozřejmě, mohli bychom se tady o školném bavit velice dlouhou dobu, nicméně já jsem přesvědčen o tom, že skutečnost, že české veřejné vysoké školství je bezplatné, pro nás znamená určitou konkurenční výhodu oproti řadě jiných zemí, kde je školné zavedeno. Existuje určitý trend – tak dva tři roky nazpátek – který je poměrně silný a spočívá v tom, že mnoho amerických studentů míří na levnější vysoké školy do Evropy, protože systém školného v Americe dělá z amerických studentů doživotní dlužníky. A řada amerických studentů prostě zjistila, že v Evropě jsou ty školy stejně kvalitní.
Proč se podle Jaroslava Millera zahraniční studenti Česku vyplatí? A jaký nejpalčivější problém podle něj zanechala ve školství pandemie? Poslechněte si celý rozhovor vedený Tomášem Pancířem.
https://radiozurnal.rozhlas.cz/stipendia-doktorandu-jsou-politovanihodna-dorovnaji-se-na-minimalni-mzdu-slibuje-8667927