Koncem minulého roku zveřejnilo ministerstvo dopravy výsledek studie proveditelnosti průplavu. Prezentována byla ekonomická výhodnost záměru v části odersko-dunajské větve. V březnu proběhlo k materiálům mezirezortní připomínkové řízení[1] s návrhem pro vládu podat opětovně návrh na zařazení průplavu mezi strategické evropské dopravní trasy (ze systému byl v r. 2013 vyřazen) a zahájení přípravy odersko-dunajské větve v etapách počínajících
od hranic s Polskem. Trasa DOL je v návrhu tzv. optimální varianty částečně změněna proti dlouhodobě chráněnému koridoru[2]. Následně by měla být zařazena do aktualizované Politiky územního rozvoje ČR. Stane se tak pro kraje a obce závaznou.  
Započetí vlastních stavebních prací je navrhováno již v dalším dotačním období EU,
tedy počínaje rokem 2027. Náklady celého projektu jsou odhadnuty na 585 MLD korun, větev Odra – Dunaj na 283 MLD korun. Realizace je uvažována formou tzv. PPP projektu, tj. mimo prostředky EU také s podílem soukromého investora.
Stávající ochrana územní rezervy DOL činila potíže rozvoji řady obcí regionu, omezila
a zásadně ovlivnila možnosti využití území a trasy strategických staveb. Navrhované změny
a nová ochrana, příprava a možná realizace průplavu budou mít zásadní vliv a dopady do mnoha oblastí rozvoje a života občanů našeho regionu.  
V Senátu jsem proto iniciovala a připravila veřejné slyšení k předkládaným návrhům přípravy průplavu. Plénum Senátu schválilo termín jeho konání na pátek 14. června 2019. Pozvání dostali podporovatelé záměru, stejně jako odborníci, od kterých se ozývají obavy a kritické hlasy. Za náš region byli osloveni představitelé kraje, obcí s rozšířenou působností, MAS
na trase DOL a experti z Univerzity Palackého[3]. Cílem slyšení je poskytnout pro rozhodování vlády podklady vycházející z debaty široké odborné veřejnosti a především ze zkušeností
a požadavků zástupců obyvatel záměrem dotčených území.
V Přerově 27. 5. 2019
 
Zásadní připomínky senátorky Seitlové k návrhu trasy a studii proveditelnosti DOL
Připomínky byly zpracovány na základě konzultace s experty na danou problematiku a zaslány hejtmanovi Olomouckého kraje dne 1. března 2019.
 
-     Inženýrsko-geologické podmínky, zcela zásadní pro možnost realizace trasy, ale také pro vyčíslení nákladů, nejsou řádně vyhodnoceny.
 
-     Konkrétně: Plavební most Lipník n/B vede přes dočasně uklidněný sesuv, plavební tunel Jezernice prochází potencionálně sesuvným územím, zářez průplavu u Velké u Hranic protíná dočasně uklidněný sesuv, u Polomu u Hranic prochází návrh trasy patou několika aktivních sesuvů. Náklady na budování stavby v těchto úsecích nelze odvozovat z jednotkové ceny, ale budou násobně vyšší. 
 
-     Stavba nové dálnice R55 úsek Přerov – Olomouc se několikrát protíná s nově navrženou trasou DOL, studie dálnici vůbec nezahrnuje, možnost výškového řešení křížení není známá, možná technická realizovatelnost s přiměřenými náklady chybí. Nová trasa DOL koliduje s dalšími záměry (trasa VVR železnice Olomouc – Ostrava) a stavem dlouhodobě očekávaného využití území dle současných ZÚR Olomouckého kraje.
 
-     Záměr prochází přes části infiltračních oblastí vodních zdrojů, některé omezí, jiné může zcela vyřadit, vliv na kolektory a celkový režim podzemních vod není vyhodnocen (možné změny směrů proudění, omezení dotace apod.).
 
-     Není známá spotřeba vody pro provoz DOL a její nároky v našem kraji na proplavování plavebních komor, odpar z vodní hladiny, přečerpávání vody do horních partií v moravské větvi apod.  Voda má být čerpána z hydrologicky významných toků tak, aby nedošlo k překročení zůstatkového průtoku. Přitom je většina toků bilančně již nyní napjatá, odběry v období sucha mohou znamenat zásadní kolize (povolené odběry, vypouštění odpadních vod).
-     Dotování průplavu z uvažovaných externích nádrží na trase není bilančně vyhodnoceno zejména z rizika etap již reálného, několikaměsíčního deficitu srážek. Hodnoty výparu budou, vzhledem ke klimatickému trendu, velmi pravděpodobně vyšší než jsou uvažovány. Napouštění kanálu a kompenzace ztrát může v kraji způsobit deficit ve vodních zdrojích. Stěžejní faktor zajištění vody pro provoz kanálu není ve studii řešen.